Nejhezčí místo co znám

Už v mládí jsem se různě toulal já boty měl z toulavejch blech
vodu z klobouku žmoulal zmoklej jak rezavej plech
Mnohé jsem ve světě poznal tohle však povídám vám
vzdor tuláckejm snům můj děravej dům
je v nejhezčím místě co znám

Znám výšky, kde rytmus kroků zastaví vítr a mráz
s vodopádem horských toků co řítí se za skalní sráz
modrou šeď masívů skalních pod víčky častokrát mám
vzdor těm masivům můj děravej dům
je v nejhezčím místě co znám

Mě častokrát náručí drsnou kolébal i Otec vod
a dodnes nemůžu usnout když spatřím na moři loď
ostrovy s zelení palem i mořskou sůl v očích mám
vzdor těm ostrovům můj děravej dům
je v nejhezčím místě co znám

Jak se tak táhly mé kroky z mládence stával se muž
přelétly týdny a roky zpátky zas vítá mě buš
já prošel západní pouští přesto jsem nezůstal tam
vzdor kráse těch dun můj děravej dům
je v nejhezčím místě co znám

Tuláka cesta je dlouhá jen sedm divů má svět
život je barevná šmouha, když se tak zadíváš zpět
stará stáj s větrným kolem pod kterým sedávám sám
když dám si pár piv tak je osmej div
můj děravej dům co tu mám